ACTA není evropské nařízení, ale mezinárodní dohoda, které se kromě zemí Evropské unie účastní například Spojené státy, Kanada, Mexiko, Japonsko či Austrálie.

V jistém smyslu jde o snahu vytvořit částečně jednotné právní prostředí v zemích, které se jí účastní. Nejvíce je slyšet o omezování svobody na internetu a boji proti šíření nelegálně získaného obsahu, další z účelů dohody je ale např. boj proti padělanému zboží. Na webu EP najdete přehled legislativního procesu.

V jakém je stavu

Většina zúčastněných zemí ji již podepsala v řijnu 2011. Evropská unie se pouze zúčastnila podepisování a přislíbila schválení v blízké budoucnosti. 26. ledna 22 členských zemí EU dohodu podepsalo (včetně ČR, např. Slovensko se prozatím zdrželo). Pro konečné schválení dohody ji ale ještě musí posvětit Evropský parlament. Hlasování je naplánováno někdy na léto.

Co se dá dělat

Ještě před postoupením ke schválení parlamentem jí bude projednávat INTA (komisi mezinárodního obchodu). V ní máme tři zástupce a na stanovisku komise poměrně dost záleží, tak se ozvěte.

Co přináší

V prvé řadě zavazuje státy, aby obsah dohody implementovaly do svých právních předpisů.

Ilegalizace bežného nákladání s digitálním obsahem

Každá strana stanoví přiměřená a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků, která užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k němuž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo které není dovoleno zákonem.

článek 27.5

Zásádně se mění možnosti nákládání s chráněným digitálním obsahem. Jako technologický prostředek se může brát DRM, regionová ochrana DVD či jiné softwarové ochrany. Dotýká se to doposud obecně povoleného vytváření kopií pro osobní potřebu. Záloha či kopírování chráněného obsahu na jiná média se může stát trestným činem.

Klacek do ruky vlastníkům digitálních práv

Každá strana se snaží podpořit úsilí zaměřené na spolupráci v podnikatelských kruzích
v zájmu účinného řešení porušování práv k ochranné známce …

Strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby majiteli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka

Články 27.3 a 27.4 posilují práva vlastníků digitálního obsahu a umožňují jim využívat poskytovatele internetu jako nástroj pro sledování uživatelů. V extrémním případě by toto mohlo znamenat, že požadavky na informace o uživatelích by mohly obcházet potřebu soudního příkazu.

Legitimizace absurdní náhrady škody

Předpoklady uvedené v odst. 3 písm. b) mohou zahrnovat předpoklad, že náhrada škody představuje: i) množství zboží porušujícího dotyčné právo k duševnímu vlastnictví majitele tohoto práva a skutečně převedené na třetí osoby, vynásobené výší zisku na jednotku zboží, které by bylo prodáno majitelem práva, pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání; nebo ii) přiměřenou autorskou odměnu; nebo iii) úhrnnou jednorázovou částku na základě prvků, jako jsou alespoň autorské odměny nebo poplatky, které by byly vymahatelné, kdyby porušitel požádal o povolení uplatňovat dotyčné právo k duševnímu vlastnictví.

Formulace článku 9 o Náhradách škody posilují mýtus o ušlém zisku, kde se při porušení práv vlastníci obsahu domáhají náhrady ve formě “jedno stažení se rovná jeden ušlý prodej”.

Hraniční kontroly

Celní úřady získají pravomoce provádět hraniční kontroly, včetně prozkoumání obsahu digitálních medií. V případě objevení nelegálního obsahu mají pravo dotčenou věc zabavit či zničit.

Pravomoci výboru ACTA a oslabování demokratických postupů

Dohoda dá vzniknout samosprávnému výboru, který bude mít právo upravovat či doplňovat existující dohodu. De facto tim vzniká instituce, která má legislativní pravomoce. Zástupci průmyslu mají možnost vstoupit s připomínkami do procesu schválování změn, dá se očekávat, že výbor bude pod silným lobbistickým tlakem v budoucnosti.

Každá strana může výboru navrhnout změnu této dohody. Výbor rozhodne, zda předloží změnu stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Odkazy

• Fakta o ACTA na Google+
• Znění dohody ACTA

Další kapitolou jsou studenti a lidé celkově. Matfyzáci jsou zvláštní skupina lidí. Otevření a přátelští, lehce asociální, přesto jsem se snad nikde neobjevil u spontánních rozhovorů tak často jako zde. Skoro každý ochotně poradí a řeší spíš obor než sebe, či nedejbože ostatní. Z kantorů jsem zatím ve všech měl respektovanou autoritu a až na naprosté vyjímky se skvělými schopnostmi přednášet a předávát informace dál. Na cvičeních jsem měl většinou mladé kluky (a i jednu holku!), co jdou v polovině případů na tykání, a opět spíš řeší předmět a to, aby nás bavil a zajímal.

Tempo školy není vražedné, není ale ani úplně snadné. Je to taková ideální kombinace pro zachování zdravého rozumu a volného času. Od začátku vedle školy se dá i pracovat (půl úvazek), je to už ale trochu o nervy. Snad jediná věc, co mi opravdu na škole chybí je trochu nadhledu nad matiku a algoritmy. Malá Strana, kde většinou pobývám je mezi pražškými fakultami pravděpodobně s nejkrásnější lokalitou a se skvělým zázemím. Je ale strohá jak nemocnice a při návštěvě VŠUP si řikám, že jediný životní prostor nemusí být dřevěná lavička před posluchárnou nebo laboratoř, kde člověk nemá úhel, kde by neviděl monitor.

Důvodem pro zavedení majetkových přiznání (a poměrně zásadnímu nabourání soukromí veřejných činitělů) je znesnadnění příjmu úplatků a poskytnutí přehledu o vedlejších činnostech členů parlamentu. O jednotlivých položkách na těch seznamech by se mělo diskutovat v případě podezeřelých transakcí, nevysvětlitelných darů nebo tajemných dědictvích. Servírování obyčejného rodinného rozpočtu je však daleko za hranicí vkusu slušného člověka.

Pokud by člověk zapomněl na vkus, zbývá tomu minimálně ještě jeden rozměr. Ubohou provokací znemožňují diskuzi nad zjednodušením a zpřehledněním poslaneckých příjmů. Lidé mají velmi malou škálu, na které si dokážou představit relativní výši platu či dalších přijmů těchto lidí (např. na ní chybí poměrně nenápadná vrstva lidí v byznysu), a podobná bulvarizace jen podnítí závist a pocit nespravedlnosti, která jakémukoliv pohybu v tomto ohledu zaručeně zabrání.

Čtení je vyšší potřeba než jídlo a spánek a podle toho se vyvíjí i můj přístup ke knihám. Důležitá není cena, ale obsah, zpracování, kulturní hodnota. Argumentace knihkupců a nakladatelů se opírá o to, že když nebudou vycházet knihy, vzdělanost obyvatelstva upadne a propadneme do propasti jako v letech 1948 a 1968 (kdo ty příměry vymyslel?!). Hlavní důvod jejich protestu je pouze jejich zmenšující se marže. Samo o sobě je to legitimní a taky bych nerad, aby mi někdo šahal na peníze. Nedochází to už ale drtivé většině lidí pod tou výzvou podepsaných. Ironicky, pokud nejsou schopni prohlédnout povrchní petici tohoto formátu, stěží mohou mít zájem o knihu, kde budou hledat význam za hranicemi stránek a písmen.

Česká knižní produkce mi moc radosti nedělá, při pohledu na seznam nákupů v knihkupectvích přesvědčivě vedou zahraniční nakladatelství. Například Vintage od britského Random House mě získala nejen knihama, které pod ní vycházejí, ale čistou, přehlednou sazbou a příjemným formátem pro čtení. Obálky navrhovali lidé, kteří opravdu umějí grafiku a kniha je pak potěšením i na pohled. V češtině mi chybí řady jako Penguin Classics, kde vycházejí klasiky ze všech možných období, typograficky zpracovány stejně zručně a dostupné za cenu, kterou si může dovolit každý. V neposlední řadě pro mě mají hodnotu knihy staré, s kouzlem let. Kdyby se tohle povedlo některým z českých nakladatelů ve větším měřítku, cena by pro mě začala být ještě méně důležitá. Kniha není spotřební zboží a nevyměním ji za novou za dva roky, zůstane mi … napořád.

Stažení

Třídy včetně příkladu implementace lze najít v repozitáři na Githubu.

Použití

Do aplikace si stačí nahrát Nette Framework (celý) a dvě třídy (jedna pro samotnou implementaci šablon, druhá pro doplnění maker, které nebudou v původní formě fungovat). Pak už je jen potřeba nahradit původní Zend_View šablonami z Nette.

V repozitáři to nemám úplně pěkně uděláne. Narozdíl od Nette, kde bych na to použil společný presenter, je v Zendu lepší vyčlenit inicializaci do Controller pluginu. Každopádně až na umístění pár drobností bude implementace vypadat stejně jako příklad v repozitáři.

Layouty

Systém nebude fungovat s Layoutovými třídami ze ZF. Je potřeba je vypnout a layout si vytvořit sami přes bloky a makro {extends}. V šabloně pohledu bude tedy např.:

{extends '../../../layouts/scripts/layout.phtml'}
{block content}
obsah ....

a layout budu mít definovaný takto:

<html>
	<head>
		<title>
			Nette View in Zend Test
		</title>
	</head>
	<body>
		{include #content}
	</body>
</html>

Funkčnost maker

V současné implementaci mám pouze základní podporu pro makro {link}, zápis odkazu se ale spíš blíží použití klasického URL helperu ze Zend_View. Chtělo by to ještě dodělat podporu pro {ifCurrent}

{control} přirozeně nefunguje.

V jiných příbězích se často líčí člověk v extrémních situacích, kdy rezignuje k základním potřebám a instinktům. U Mailera v nich ale zůstava jejich osobnost a naopak prožívají mnohem vyšší emoce a pocity, než je základní instinkt strachu nebo sebezáchovy.

Nejsilnější téma na posledních stránkách je člověk a jeho vůle. Proklínal jsem Crofta a spoustu dalších členů oddílů a v duchu je povzbuzoval a pocítil vztek, když je Mailer poslal se stoickým klidem zpátky. Bylo mi jich líto, když si člověk uvědomil, že i když by byli uspěšní, nemělo by to na nic vliv. Přesto mě nakonec usadila reakce každého z nich, dosáhli nesmírně silných osobních vítězství, přes všechny jejich útrapy byly důlěžitější věci doma, jindy naprosto banální. A nakonec Croft, který zjistí, kde je hranice jeho hladu po překonání sebe i světa.

Nakonec lehce technicky – knihu jsem četl v češtině přeloženou Jiřím Muchou a výtek bych těžko hledal.

Už když se blížíte nad pevninu a z okénka letadla vidíte první kry, které odplouvají od Grónského břehu, víte, že vás čeká něco vyjímečného a neobvyklého. Za okamžik se moře začíná zesvětlovat a místo bílých míst se začínají objevovat modrá, kde zrovna není led. V tom najednou spatříte nekonečnou bílou pláň, ze které trčí mohutné skály jako obři, kteří se ještě snaží odolat té nesmírné síle masy, která se s ledovým klidem posouvá dál a dál. Je pyšná a nesmlouvavá, překážky rozdrtí a celý kontinent si přizpůsobí k vlastnímu obrazu. Není poznat jestli led rozráží a tvaruje zem, anebo jestli mu samotná zem rovnou ze strachu a respektu ustupuje.

Na ledovci je pouze smrt, vítr vás srazí k zemi a nepustí, chladná noc vás omráčí a rána se nedočkáte. Přejít ho nelze z pochybami, vždy si hned vybavim reakci Mirka Jakeše na dotaz jestli se člověk nebojí sám proti mrazivému živlu. Jediné co z něj vypadlo bylo: „Věřil jsem si,“ nekompromisně a sebejistě. Lidská duše je ale zvědavá a má rádá výzvy, jste ohromeni a stačí když se špičkou nohy natáhnete a dotknete krotkého splazu, hned se cítíte jako pokořitelé a narostou vám křídla.

Krajina, kterou zanechá ledovec je jako krásná dívka se kterou můžete být, ale nemůžete ji mít. Zůstat tam je holý nerozum, není tam prostor k životu, země je kamenitá, beze stromů, přesto dokážete vylézt do mezery mezi kopci a hodiny shlížet dolů na přířodu, která vás vábí a přitahuje.

Z významu této skupiny diskuterů pak přímo plyne jejich vliv na vývoj a směřování diskuzních serverů. Právě tyto skupiny uživatelů nejhlasitěji slyšíte při redesignu, při změně struktury webu nebo při novém personálním obsazení redakce. Jsou velmi citliví na změny a mají pocit, že se dotýkají nečeho, co sami vytvořili anebo se tam velkou měrou podíleli. Což mě přivádí k jádru myšlenky: phpBB má stále úspěch právě díky tomu, že se nemění.

Je to použitelnost posilováním reflexů a utužováním zvyků, tak dlouho budete učit člověka (v tomto případě už více než osm let) používat jedno rozhraní, až odmítně používat jiné. Typicky tenhle jev znají třeba obchodníci na burze, kteří se neumějí a nechtějí vzdát starých, pro nově příchozího člověka naprosto kryptických programů pro obchodování na trhu.

Na jednu stranu mi dneska vyhovuje Twitter nesmírnou rozmanitostí informací, které na něm získám. I proto jsem se rozhodl skončit s prací na všem okolo phpBB a chtěl bych se začít věnovat vývoji nových rozhraní a způsobů komunikace. Pro radu až mi začne klapat v motoru ale stejně skončím na deset let starém, ale stále aktivním, fóru přátel pětadvacet let starých volkswagenů.

The HTML5 spec is 900 pages and hard to read. HTML5 for Web Designers is 85 pages and fun to read. Easy choice.

Pošta, ať už ta americká či česká bohužel napoprvé nezvládli doručit zásilku. Velké plus byla komunikace od nakladatele – hned se mi ozval, jestli nevím, proč se to stalo, a hned si zapsal adresu znovu a poslal zpátky. Napodruhé už kniha dorazila hned a dal jsem se do čtení.

Knížka je tak na dvě tři delší cesty metrem. Přestože jsou v ní banality, které každý webdesigner/kodér/programátor zná, je nabitá anekdotami a vypráví o HTML5 poutavě.

Zásadní zlom v poznatcích o HTML5 asi nečekejte, možná ale zjistíte o drobnostech, které vám ve specifikaci unikli a které budou vypadat hodně slibně. Knížka má krátky přesah do přístupnosti a část je věnovaná sémantice webu jako takové.

Celkově z ní mám skvělý dojem. Za 300,- je to možná kratší kousek v mé knihovně, je v tom ale i poštovné a jak jste již viděli, i vstřícný servis.

Nebudu se rozepisovat o všech přednáškách, ale o těch, které jsem si zapamatoval, ať už dobře nebo špatně.

Karel Minářík – CouchDB

Již o přestávce po přednášce jsem převedl jednu statistickou databázi co máme v MySQL a která má cca 45M záznamů na CouchDB. Nejenže již nemusím stavět webovou aplikaci pro prezentaci dat. Agregační dotaz již netrvá 4,5 min, ale 15 vteřin.

Skvěle podáno, ještě lépe vysvětleno. Stejně jako na karmiho přednáškách o gitu je vidět, že ví o čem mluví a že ho to baví.

Jakub Nešetřil – node.js

Po CouchDB druhá pecká WebExpa. Node.js mě nadchnul a jeden z těch důvodů byl J. Nešetřil. Systematicky a srozumitelně, přesto energicky se mu podařilo vtáhnout celé publikum. Připravené příklady a pohotovost při živých ukázkách udělali své.

Fabien Potencier – Symfony 2 

Fabiena jsem již slyšel na Libertyvasion 2010, takže už jsem přednášku jednou slyšel. Nic to ale neměnilo na kvalitě přednesu a i obsahu. Děsivá byla pak angličtina lidí, co se ptali po talku. Czenglish je proti tomu rajská hudba.

L. Marvan a P. Douša – Uživatelské testování live

Pro mě novinka, neboť testování dělal někdo jiný ve firmě a sám na něj bohužel nemám čas (nebo jsem si to myslel). Lukáš Marvan předvedl jak jednoduché to ve skutečnosti je. Povedlo se to, vypadalo to autenticky a spoustu lidí se naučilo něco, co mělo dávno znát (včetně mě).

David Grudl – Nette 2

Pro lidi sledující vývoj Nette tam nebylo příliš mnoho nového. Nette jde ale správným směrem, David Grudl je super přednášející a AJAX na konci byl opravdu efektní (i když z toho jde trochu strach, dobře bych si rozmyslel, než bych to použil).

Na konec snad jen jediné. V jídle vybíravý nejsem, to co ale podávali v místní jídelně by na žádnou konferenci patřit nemělo.

Další zajímavé souhrny zážitků a dojmů

• Honza Javorek – zážitky z WebExpo 2010
• Daniel Milde – Jaké bylo WebExpo 2010
• Michal Sänger – Gastronomie na WebExpo 2010
• Marie Grafová – Nejlepší okamžiky z WebExpo