Před dvěma dny jsem si pořídil nový počitač, starý notebook už dosluhoval, nedávno jsem do něj vylil čaj a nešla klávesnice a vůbec, už byl čas na pořádný upgrade. Nový není žádný dělo, ale Core 2 Duo na 1,8Ghz a 3GB RAM mi bohatě stačí, nakonec potřebuju akorat prohlížeč, hudbu, textový editor a OpenTTD z her.

Neměl jsem nikde doma použitelné CD od Windows a jedna z variant byla nainstalova Windows 7 Beta. Je možné, že na něj přejdu později, protože mě opravdu nadchli, bohužel ale verze, která za chvilku expiruje mě moc neláká. Nevím proč, ale ze všech distribucí mi vždy bylo Ubuntu nejsympatičtejší.

Poslední dva dny jsem nastavoval, učil se a zkoumal. Počítač už mám poměrně stabilní a nic evidentního mi nechybí.

Zatím programy, které používám:

• Hudba: Amarok
• Editace textu: gedit – zatím, ale zkoušel jsem pár alternativ a vyhovuje mi, když nepotřebuju nic složitého, jen potřebuju změnit barevné schména
• Prohlížeč: Firefox
• IM: Pidgin
• Email: Evolution – naprosto dostačující
• FTP: Filezilla
• a terminál :) s tímhle kouzelníkem se pomalu začínám kamáradit a už chápu proč je CLI občas lepší než GUI.

Pro nováčka je potřeba se seznámit s sudo, apt-get a třeba grep. Navíc je dobré ovládat základní příkazy pro práci s souborama.

Na internetu jsou i skvělé průvodce filesystémem a popisují co kde je, není vše tak chaotické nakonec.

I just made my 4000th post on phpBB.com, while the number is small compared to top posters in the support forums, I’ve been active quite a lot recently and spent a lot of time with support.

When I look back I’m glad I did and I do respect others that do so. It’s not easy sometimes and you have to give it what you have. A simple thanks from the user is always a great reward.

So … next stop 5000!

Dnešní pád vlády je sice nešťastná událost, která jde proti srsti mnohým, zvlášť při myšlence toho, jež tu čeká na uchopení moci, znamená ale také konec trápení aparátu, který v posledním měsící rozhodně neměl sílu provádět tolik nutné kroky, které slíbil voličům.

Zamysleme se nad událostmi posledního doby – (ne)odovální Vesecké, rozporuplný Lisabon, radar stažený z hlasování, rozpory ohledně zdravotnické reformy uvnitř koalice. Ani na jednu z těchto dnes zásadních otázek neměla vláda dostatek sil odpovědět a ovlivnit je. Topolánek se pravděpodobně držel s Veseckou v šachu, Lisabonská smlouva je dnes dost nejistým podnikem při sněmovním hlasování. A to se nemluví o radaru – je veliká škoda, že byl stažen z jednání a hlasování – jednoduše protože koalice neměla dostatek hlasů – je pravdou, že definitivní zamítnutí by nebylo o nic lepší.

Co je obrovskou škodou je velmi opožděná vzestupná tendence ODS a kabinetu. Z Mirka Topolánka se stal po prohraných podzimních volbách konečně politik – začal se chovat slušně, vyjadřovat se věcně, k věci a s racionálním postojem – jako mezinárodní politik a ikona českého předsednictví se ukázal v nejlepším světle. S premiérem šla celá vláda, ostatně ukázalo se to i na průzkumech volebních preferencích. Přestože vycházejí rozdílné výsledky co do rozdílu mezi ČSSD a ODS, oba měli něco společného: lidé opět považovali ODS jako stranu schopnou vést tuto zemi. Podle mě by v případě dostatečné silného mandátu (už od minulých voleb bohužel pouze ve snu) mohla ODS spolu s koaličními partnery dosáhnout velmi slušných výsledků.

V tuhle chvíli je potřeba nevnést do správy této země chaos a dotáhnout do konce předsednictví, připravit se na eurovolby a zkusit získat co nejlepší preference do předčasných voleb. Mé osobní přání je aby se ultra-egocentrická a populistická politika Jiřího Paroubka obrátila proti němu. Lidé slyší na to, když se o ně někdo postará a zajistí jim bezstarostný blahobyt – snad ale mají dost hrdosti aby ze sebe nenechali dělat nesvéprávné. I Paroubkova nafoukanost už začíná překračovat hodně mezí i pro středové a levicové voliče.

V tuhle chvíli jde o to vyvinout co největší snahu o to, aby při předčasných volbách nebyly pravo-středové strany v příliš slabé opozici a nenechali zde vládnout KSČSSD – donedávna mi to přišlo jako špatný vtip nebo hrozný sen, teď je to ale hrozící realita.

O sebereflexi jako prostředku k získání nadhledu nad sebou samým, nikoliv veřejná seberflexe mě samotného. A možná ani to ne, tady si nevyberete.

Paradoxně se sebereflexe v tomto případě obrací přesně opačným směrem, měli bychom se snažit vidět sami sebe z jiného úhlu pohledu při tom, jak se vyjadřujeme, jak se chováme, jak se stavíme k okolnostem, prostředí, a co v prvé řadě, k ostatním lidem.

Přirozená podstata člověka v běžném životě je rozhodovat se podle svého prospěchu, není to nic v sobeckém slova smyslu, bez této základní životní filozofie bychom nepřežili ani pět minut. Do jisté míry se v tomto ohledu ohýbáme, obzvláště když jednáme s ostatními lidmi. Velmi často s těmi, kdo jsou nám blízcí a na nichž nám záleží. Už staří filozofové pokládali krajnosti za špatné řešení, bezohledné hledění si svého nikomu neprospěje, jakožto s neomezeným podřizováním se nedostaneme o nic dále. Je najít třeba kompromis.

Jiný moudrý člověk ho nazval zlatým pravidlem a zní – nedělej nikomu to, co bys nechtěl aby dělal tobě – pokud pomineme dnešní cliché, které vznikne, když to použije kandidátka na Miss jako bonmot do svého “motta”, tak lze tuto myšlenku rozvést o něco dál. Pokud něco pro někoho děláš, činíš tak z vlastní vůle a pro vlastní uspokojení, a nemůžeš očekávat to samé na oplátku. Nechť zde zbystří zvšeobecňovači, kteří mě ukamenují, že takhle vypadá naivní člověk. Obratem odpovím: “činíš tak z vlastní vůle” znamená, že tě nikdo nenutí a že máš možnost si vybrat.

Předchozí tři odstavce mají hlavně jeden význam, a to ten, že mezilidský vztah není založený na povinném plnění přání druhého, ale na dobrovolné účasti obou.

Přes vánoční svátky jsem přemýšlel o změně vzhledu tady. Vytvořil jsem si docela slušný grafický návrh, který se mi líbil a měl na mé poměry docela velkou životnost. Pak jsem ale přišel na vzhled, který vidíte nyní. Měl jsem při tom trochu těžké srdce, ale zahodil jsem template co jsem udělal doposud, upravil tento a nasadil ho. Myslím, že je živější a příjemnější na pohled.

Rok 2008 byl vskutku zajímavý, znamenal pro mě mnoho změn, překvapení, zvratů a zážitků. Snad bez nějakých další úvodů si tenhle rok zrekapituluju do zápisu.

Potkal jsem své štěstí. Někdy mi  sice nadělá víc starostí než radostí, ale nemění to nic na tom, že to byla úžasná změna v mém životě.

Vypravil jsem se do dalekých Grónských končin a poznal svět jinýma očima, které jsem si přivezl zpátky.

Poznal jsem volný pád a pocit, když člověk padá a nemá pod sebou pevnou zem.

Stal jsem se členem phpBB.com týmu po pěti letech zájmu. Rovněž myslím, že se podařilo za tento rok velmi slušně zkultivovat a upevnit pozici phpBB.cz

Našel jsem si novou práci.

Obrátil jsem naruby veškeré představy o další škole.

Na rok jsem se musel a budu muset obejít bez jedné dobré duše.

Viděl jsem zase kus světa a přišel s nějakou zkušeností navíc.

Udělal jsem si plány na další rok – a s tímhle to ukončím. Určitě ty plány zapomenu, ale zkusim si vybavit za rok, v co jsem doufal, a příští bilance bude o tom, co se stalo a co se nestalo.

A to jsem chtěl se ujistit jak se řekne anglicky lesk na rty :-D