vojtěch vondra » Cestopisy

Grónské zážitky

Vojtěch Vondra — Sun, 06 Feb 2011 08:36:33 +0000

Ve starém deníku jsem teď objevil pár odstavců z dvou let zpátky z Grónska, které jsem psal po večerech. S odstupem času mi přijdou ty chvíle ještě mnohem silnější.

Tentokrát něco čiště osobního.

Už když se blížíte nad pevninu a z okénka letadla vidíte první kry, které odplouvají od Grónského břehu, víte, že vás čeká něco vyjímečného a neobvyklého. Za okamžik se moře začíná zesvětlovat a místo bílých míst se začínají objevovat modrá, kde zrovna není led. V tom najednou spatříte nekonečnou bílou pláň, ze které trčí mohutné skály jako obři, kteří se ještě snaží odolat té nesmírné síle masy, která se s ledovým klidem posouvá dál a dál. Je pyšná a nesmlouvavá, překážky rozdrtí a celý kontinent si přizpůsobí k vlastnímu obrazu. Není poznat jestli led rozráží a tvaruje zem, anebo jestli mu samotná zem rovnou ze strachu a respektu ustupuje.

Na ledovci je pouze smrt, vítr vás srazí k zemi a nepustí, chladná noc vás omráčí a rána se nedočkáte. Přejít ho nelze z pochybami, vždy si hned vybavim reakci Mirka Jakeše na dotaz jestli se člověk nebojí sám proti mrazivému živlu. Jediné co z něj vypadlo bylo: „Věřil jsem si,“ nekompromisně a sebejistě. Lidská duše je ale zvědavá a má rádá výzvy, jste ohromeni a stačí když se špičkou nohy natáhnete a dotknete krotkého splazu, hned se cítíte jako pokořitelé a narostou vám křídla.

Krajina, kterou zanechá ledovec je jako krásná dívka se kterou můžete být, ale nemůžete ji mít. Zůstat tam je holý nerozum, není tam prostor k životu, země je kamenitá, beze stromů, přesto dokážete vylézt do mezery mezi kopci a hodiny shlížet dolů na přířodu, která vás vábí a přitahuje.

Jižní Grónsko – fotky

Vojtěch Vondra — Wed, 17 Sep 2008 13:21:56 +0000

Error: You must go to the admin section and set your Picasa Web Album Username in the Options section.

Jižní Grónsko – ledovec

Vojtěch Vondra — Tue, 16 Sep 2008 15:13:27 +0000

Grónský pevninský ledovec je druhý největší na světe. Uvádí se, že kdyby roztál, hladina světových moří by se zvedla o šest metrů. Kdyby se ledovec rozřezal na stejně veliké ledové kostky, na každého člověka na zemi by vyšla krychle o hraně 80 metrů, to je přes půl milionu krychlových metrů ledu.

Ledový fjord Qoroq

Ledovec má mnoho splazů do moře i na pevninu, v letním období lze pozorovat efektní představení když se z ledovce utrhávájí obrovské kusy ledu. Za tímto se častěji jezdí více na sever, k městu Illulissat.

Pokud navštívíte okolí Narsarsuaqu, určitě si nenechte ujít tříhodinový pochod k pevninskému splazu ledovce, který se nazývá Kiagtut Sermiat. Za dobrých podmínek lze vstoupit i na ledovec, je ale možné, že bude nutné trochu přelézt po skalách a najít bezpečný přechod nad průrvou mezi ledovcem a pevnou zemí. Za pohled také stojí ledový fjord Qoroq, kam ustí druhé rameno splazu, na který lze jít z Narsarsuaqu, loď vás sveze kousek do fjordu a proplouváte mezi obrovskými ledovými krami.

Jižní Grónsko – Vikingové

Vojtěch Vondra — Tue, 16 Sep 2008 07:46:47 +0000

Socha Leifa Erikssona

Vikingové a jejich odkaz vás budou provázet po celé vaší cestě Jižním Grónskem, nachází se zde několik lokalit s původními vikinskými ruinami, které stojí za zhlédnutí. Vikingové Grónsko poprvé spatřily v roce 982 z lodě Erika Rudého. Ten sem byl donucen uprchnout poté, co byl odsouzen k vyhnanství za několikanásobné zabití na Islandu, který byl tou dobou osídlen Vikingy. Erik objevil prázdnou zemi bez obyvatelstva a zemi nazval Grønland – tedy „Zelená země“, aby nalákal další osadníky.

Jeho záměr se mu povedlo uskutečnit a o čtyři roky později, roku 986 bylo z Islandu vypraveno 25 lodí s osadníky, kteří měli zkultivovat a obsadit tuto zemi. Přestože dorazilo něco přes polovinu lodí – uvadí se 14, Vikingové se zde usadili a zůstali tu něco přes 400 let.

Erik Rudý si vybral pro svůj statek místo blízko dnešního Qassiarsuku a nazval ho Brattahlid. Není bez zajímavosti, že právě zde byl pravděpodobně založen první kostel v Novém světe (kontinentálně je Grónsko součást Ameriky). Křešťanství se zde rychle rozšířilo už začátkem 11. století. Dnes v Brattahlidu naleznete zbytky základů kostela, hřbitova a hospodářských budov.

Vnitřek kostela v Hvalsey

Nejznámější jsou pak ruiny v Hvalsey, které leží zhruba na půl cesty mezi Igaliku a Qaqortoqem a pravidelně k nim v létě z Qaqortoqu přijíždí loď z turisty. Rozkládala se zde velka osada, která byla obydlena po několik generací. Rozdíl oproti jiným ruinám je jejich zachovalost. Z kostela, který stál uprostřed statku se zachovali obvodové zdi a je možnost podrobně pozorovat jak Vikingové tehdy v Grónsku stavěli. Kostel je datovaný zhruba k roku 1300. Jsou zde také patrné základy obytných místnosti a hospodářských budov. Poslední zmínka je z roku 1408, kdy se zde konala obrovská, tři týdny trvající svatba, hosté přijeli z Islandu a někteří se vrátili až po roce. Od té doby už není o nich jediná zpráva a zmizení Vikingů je obestřeno velkým tajemstvím.

Mezi další menší ruiny lze zařadit Dyrnes u Narsaqu nebo Gardar u Igaliko. Obzvláště Gardar je zajímavý, v tomto místě totiž bylo zřízeno s podporou norského krále biskupství, což ukazuje na silný vliv křesťanství mezi seveřany.

Jak už bylo naznačeno, o osudu Vikingů se toho ví málo. Koncem 15. století končí poslední zmínky o tamním osídlení a existuje několik teorií, které vysvětlují odchod nebo zmizení osadníků. Příčiny mohou být klimatické, existuje také teorie, která říká, že vikingy napadly angličtí piráti nebo že bojovali s místními Inuity.

V roce 1721 přistál na březích Grónska misionář Hans Egede, velmi známa postava v Grónsku. Věřil, že původní obyvatele stále žijí v místech jako jsou Hvalsey. Místo nich našel ale pouze Inuity a začal být jednou z klíčových postav novodobé christianizace země.

Jižní Grónsko – ceny

Vojtěch Vondra — Mon, 15 Sep 2008 21:06:12 +0000

Ceny v Grónsku jsou velmi podobné jako v Dánsku, krom několika vyjímek jako je benzín. Uvedu alespoň základní přehled cen věcí, které byste si mohli v Grónsku chtít koupit, přehled je orientační, zbytek cen lze odvodit:

Jídlo

Asi nejdůležitější položka, obzvláště pro pěší výpravy:

Čokoládová tyčinka	10 DKK
Pivo v supermarketu (33cl)	16 DKK + 2 DKK
Pivo v hospodě	40 DKK
Salám (500g)	40 DKK
Sýr (500g)	35 – 50 DKK
Chleba – velký	25 DKK

Ubytování

Hostel/noc (se snídaní)	150 – 250 DKK
Hotel/noc (hlavně na letišti)	700+ DKK
Stanování	0 DKK

Místní doprava

Ceny počítají s větší skupinou lidí (aspoň 8) na lodi. Pro informace o letenkách mezi městy se koukněte na airgreenland.com.

Narsarsuaq – Qassiarsuk	150 DKK
Narsarsuaq – Igaliko/Itilleq	275 – 325 DKK
Narsarsuaq – Narsaq	450 DKK
Narsarsuaq – Qaqortoq	600 DKK
Narsaq – Qaqortoq	400 DKK
Igaliku – Qaqortoq	500 DKK

Známka na pohled stojí 8.50 DKK, ve veřejných telefonech je minimální částka pro vytočení hovoru do ČR 10 DKK, to stačí asi na necelých 5 minut hovoru.

Jižní Grónsko – základní fakta

Vojtěch Vondra — Mon, 15 Sep 2008 19:32:48 +0000

Jižním Grónskem je myšlena oblast kolem čtyř měst – Narsaq, Narsarsuaq, Qaqortoq a Nanortalik. Ty leží na několika poloostrovech na jihozápadním břehu Grónska. Oblast je vhodná pro pěší tůry, většinou vícedenní. Nabízí skvostné pohledy do krajiny, fjory plné ledových ker z ledovcových splazů, krásnou přírodu a ochutnávku místní inuitské kultury. V tomto regionu je většina původních vikingiských osad, které mohou sloužit jako skvělý cíl pro výlety a pochody. Turistická sezóna, kdy je počasí přijatelné a neriskujete nebezpečné výkyvy počasí, trvá od začátku léta do poloviny září.

Krajina jižního Grónska

Vegetace a krajina

Na většině míst se střídá několik druhů vegetace, od holých skal a kamenitých strání po nízké keřovité porosty skládájících se z vrbiček a olší, které ale nejsou vyšší než jeden metr.

Ve vyšších oblastech (> 300 m.n.m) je většinou povrch kamenitý, případně s vřesovitými rostlinami, které nejsou velkou překážkou pro chození a jsou dobře přípustné. Objevíte zde kromě nízkých keřů také bobule, hlavně šíchu, která je černá a má mírně nakyslou příchůť. Dále borůvky, které vypadají podobně jako ty české jen bývají větší a dozrávájí zde v polovině září nebo planý jalovec. Jak šíchá tak borůvky jsou jedlé a jsou příjemným osvěžením po cestách.

V výškách pod 300 m.n.m se začínají objevít nízké keře a stromky, ty ale většinou výškou nepřesahují jeden metr, často ani to ne. Hlavní zástupce jsou vrbičky a olše. Vrbičky, které se vyskytují hlavně kolem břehů a často přes ně vedou doporučené cesty mohou být nepříjemné a zdržují pochod, protože je nutné se jimi pracně prodírat. Pešiny zde většinou po ovčích stezkách a ty se protahnou nízko nad zemí. Občas zde naleznete i některé houby, my jsme narazili hlavně na kozáky a výjmečně na křeménáče, které mohou být pestrým doplněním stravy.

Souvislé travní plochy zde většinou nenajdete mimo ovčí farmy, kde je půda obdělaná. Místní neradi vidí, když se stanuje na loukách, protože obnovit zde trávu není jednoduché a většina polí vznikla pracným vyčištěním půdy od kamenů.

Reliéf krajiny je hornatý, na všech poloostrovech velmi často vršky překonávají hranici 1500 m.n.m s tím, že stoupají přímo od vody. Při peších tůrách většinou začnete do údolí a přes nejblížší sedlo se přesunujete do dalšího údolí, přičemž se vám vždy otevře nový pohled do krajiny okolo.

Města

Qaqortoq / Julianehab

Mezi městy neexistuje spojení po silnici, jediná možnost je přeprava lodí nebo vrtulníkem.

Qaqortoq / Julianehab
S 3000 obyvately největší město jižního Grónska. Qaqortoq je asi nejhezčí z měst na jihu. Výstupem na nedaleký vršek lze získat krásný pohled na celé město. Zázemí je to dobré, naleznete zde hotely, hostely, supermarket i obchody s nejrůznějším zbožím.

Narsaq
Město leží na sever od Qaqortoqu, asi dvě hodiny vzdálené lodí. Je menší a není tak malebné, přesto stojí za návštěvu, blízko leží ruiny Dyrnes. Opět zde naleznete supermarket i soukromé ubytování.

Narsarsuaq
Bývalá americká vojenská základna, dnes malé městečko s 150 obyvately, které teží z toho, že je jedno ze dvou letišť v Grónsku kde přistávájí velká dopravní letadla. Asi tři hodiny pochodu od města je možné přijít k pevninskému splazu ledovce.

Doprava

Dvakrát týdně (minimálně přes sezónu) léta letadlo z Kodaňe do Narsarsuaqu a zpátky. Druhá linka léta do Reykaviku. Z Narsarsuaqu je možné lodí nebo helikoptérou se přesunout do jakéhokoliv města v jižním Grónsku, případně severněji, např. i do Nuuku (hlavní město Grónska).

Jak už jsem psal, mezi městy je jediná možnost loď nebo helikoptéra, pro turisty samozřejme pešky po pevnivně, pochody mezi městy trvají většinou minimálně 4 nebo 5 dní.