Od 5.9. stihli vývojáři ZF2 vydat již dvě minor verze a stále se mi ho nepodařilo ani nainstalovat. S velkou pompou během září představili nový web, dokumentaci a další materiály. Jenže mám pocit, že by udělali mnohem lépe, kdyby si to trochu lépe připravili a počkali ještě měsíc nebo dva. Za září jsem se s bordelem na stránkách ZF setkal víckrát a málokdy jsem odešel spokojený.
Objednával jsem hned z první várky předobjednávek u Farnellu. Už jsem si kupoval věci na internetu s lepším pocitem, e-shop mají zmatený, částečně přeložený a chvílema jsem tápal. Každopádně i se zpožděním (kvůli chybějící certifikaci) jsem někdy v květnu dostal poštou nenápadnou obálku. Přišel v plastovém pytlíku v papírové krabičce. Žádné příslušenství, návody nebo doprovodné materiály v balíku nehledejte.
Výhrady, které jsem měl ke Klausovo prezidentování, by s Jaklem rezonovaly ještě mnohem silněji a přidaly by se k nim další. Prezident má v našem ústavním pořádku reprezentovat stabilitu a vzbuzovat důvěru. Nebude disponovat rozsáhlými pravomocemi, přesto jeho neformální vliv je obrovský. Jako mediátor řešení na vladní úrovni je v správné konstelaci přínosný, umí zklidnit vyhrocenou situaci nebo je dalším (rozumným) názorem do diskuze.
Jakl je kontroverzní, fundamentalistický a ze všech kandidátu nejdál od schopnosti kompromisu (Bobošíkovou vynechme). Hlava státu není pozice, odkud se rozhoduje, jestli vystoupíme z EU nebo ne, na to máme dvě komory parlamentu. Nesmí být pozicí, která vyvolává nedůvěru v legislativní proces. Od Jakla bych očekával především další blokování a nepodepisování zákonů, trucování.
Martin Pánek na můj skepticismus reagoval na Twitteru:
Haters gonna hate je přesně Jaklův přístup, je příliš bezohledný na prezidenta. Jaklovo místo je jinde, v Poslanecké sněmovně, kde má prostor k vyjádření a především realizaci svého názoru. To ale chce větší koule než hlásat své pravdy z klidného a bezpečného místa jako je současná kancelář Hradu nebo teoretického postu prezidenta. Na prvním jsou v pořádku, na druhém přinesou jen škodu.
Aktualizace: drobně doplněn nadpis
Právě jsem přišel z pražského registru vozidel a dokončil jsem pár dní trvající operaci nazvanou “pořízení nového auta” (teda alespoň pro mě nového). Chvílema to nebylo úplně snadné a několikrát mě zachránila ochotná úřednice nebo čekající ve frontě. Abyste nemuseli spoléhat na štěstí (a já příště nemusel lovit v paměti), zde je co si z toho pamatuju.
Já jsem auto kupoval od známé, měl jsem dostatek času si jej prohlédnou, projet, zkonzultovat s někým jiným atd., solidní autobazar by podle toho, co jsem se doslechl, měl nabídnout to samé. Byl jsem upozorněn na následující krátký chechklist, pokud s sebou nemáte mechanika:
To, že naše jméno a rodné číslo či celá totožnost je řádek v databázi státního úřadu je už mnoha lidma přijímano jako skutečnost, stát (i komerční subjekty) toho s radostí také postupně využívají. Stačí si vzpomenout na slavné sčítání lidu 2011, rigidita trvalého pobytu, formáty DIČ pro OSVČ atd. Cítím nutnost evidence obyvatel, jinak by ani nešlo vykonávat státní správu, je ale radost, když se ve veřejném prostoru objeví akce typu Občan K. Člověk je především sám sebou, tím čím se cítí, jak se chce jmenovat a kde žít a stát dává okatě najevo, že si myslí přesný opak, pro něj je člověk tím, koho má uloženého ve svých spisech.
ACTA není evropské nařízení, ale mezinárodní dohoda, které se kromě zemí Evropské unie účastní například Spojené státy, Kanada, Mexiko, Japonsko či Austrálie.
V jistém smyslu jde o snahu vytvořit částečně jednotné právní prostředí v zemích, které se jí účastní. Nejvíce je slyšet o omezování svobody na internetu a boji proti šíření nelegálně získaného obsahu, další z účelů dohody je ale např. boj proti padělanému zboží. Na webu EP najdete přehled legislativního procesu.
Většina zúčastněných zemí ji již podepsala v řijnu 2011. Evropská unie se pouze zúčastnila podepisování a přislíbila schválení v blízké budoucnosti. 26. ledna 22 členských zemí EU dohodu podepsalo (včetně ČR, např. Slovensko se prozatím zdrželo). Pro konečné schválení dohody ji ale ještě musí posvětit Evropský parlament. Hlasování je naplánováno někdy na léto.
Ještě před postoupením ke schválení parlamentem jí bude projednávat INTA (komisi mezinárodního obchodu). V ní máme tři zástupce a na stanovisku komise poměrně dost záleží, tak se ozvěte.
V prvé řadě zavazuje státy, aby obsah dohody implementovaly do svých právních předpisů.
Každá strana stanoví přiměřená a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků, která užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k němuž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo které není dovoleno zákonem.
článek 27.5
Zásádně se mění možnosti nákládání s chráněným digitálním obsahem. Jako technologický prostředek se může brát DRM, regionová ochrana DVD či jiné softwarové ochrany. Dotýká se to doposud obecně povoleného vytváření kopií pro osobní potřebu. Záloha či kopírování chráněného obsahu na jiná média se může stát trestným činem.
Každá strana se snaží podpořit úsilí zaměřené na spolupráci v podnikatelských kruzích
v zájmu účinného řešení porušování práv k ochranné známce …
Strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby majiteli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka
Články 27.3 a 27.4 posilují práva vlastníků digitálního obsahu a umožňují jim využívat poskytovatele internetu jako nástroj pro sledování uživatelů. V extrémním případě by toto mohlo znamenat, že požadavky na informace o uživatelích by mohly obcházet potřebu soudního příkazu.
Předpoklady uvedené v odst. 3 písm. b) mohou zahrnovat předpoklad, že náhrada škody představuje: i) množství zboží porušujícího dotyčné právo k duševnímu vlastnictví majitele tohoto práva a skutečně převedené na třetí osoby, vynásobené výší zisku na jednotku zboží, které by bylo prodáno majitelem práva, pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání; nebo ii) přiměřenou autorskou odměnu; nebo iii) úhrnnou jednorázovou částku na základě prvků, jako jsou alespoň autorské odměny nebo poplatky, které by byly vymahatelné, kdyby porušitel požádal o povolení uplatňovat dotyčné právo k duševnímu vlastnictví.
Formulace článku 9 o Náhradách škody posilují mýtus o ušlém zisku, kde se při porušení práv vlastníci obsahu domáhají náhrady ve formě “jedno stažení se rovná jeden ušlý prodej”.
Celní úřady získají pravomoce provádět hraniční kontroly, včetně prozkoumání obsahu digitálních medií. V případě objevení nelegálního obsahu mají pravo dotčenou věc zabavit či zničit.
Dohoda dá vzniknout samosprávnému výboru, který bude mít právo upravovat či doplňovat existující dohodu. De facto tim vzniká instituce, která má legislativní pravomoce. Zástupci průmyslu mají možnost vstoupit s připomínkami do procesu schválování změn, dá se očekávat, že výbor bude pod silným lobbistickým tlakem v budoucnosti.
Každá strana může výboru navrhnout změnu této dohody. Výbor rozhodne, zda předloží změnu stranám k ratifikaci, přijetí nebo schválení.
Do indexu se zapisují poslední autogramy a s tím končí i můj první rok na informatice a matice na MFF UK. Během toho roku jsem si vystřídal dost poloh, od počáteční skepse, průběžného nadšení, předzkouškové motivační krize, pozkouškové euforie nebo občasných pochybách o správně zvoleném směru. Sumasumárum to stálo za to a hrozně mě těší, jak velký prostor pro objevování dalších znalostí jsem získal. Oproti jakékoliv dřívější škole to byl raketový start v přijímání nových vědomostí, přesto je ještě mnohem zajímavější svět, který se tím otevřel.
Další kapitolou jsou studenti a lidé celkově. Matfyzáci jsou zvláštní skupina lidí. Otevření a přátelští, lehce asociální, přesto jsem se snad nikde neobjevil u spontánních rozhovorů tak často jako zde. Skoro každý ochotně poradí a řeší spíš obor než sebe, či nedejbože ostatní. Z kantorů jsem zatím ve všech měl respektovanou autoritu a až na naprosté vyjímky se skvělými schopnostmi přednášet a předávát informace dál. Na cvičeních jsem měl většinou mladé kluky (a i jednu holku!), co jdou v polovině případů na tykání, a opět spíš řeší předmět a to, aby nás bavil a zajímal.
Tempo školy není vražedné, není ale ani úplně snadné. Je to taková ideální kombinace pro zachování zdravého rozumu a volného času. Od začátku vedle školy se dá i pracovat (půl úvazek), je to už ale trochu o nervy. Snad jediná věc, co mi opravdu na škole chybí je trochu nadhledu nad matiku a algoritmy. Malá Strana, kde většinou pobývám je mezi pražškými fakultami pravděpodobně s nejkrásnější lokalitou a se skvělým zázemím. Je ale strohá jak nemocnice a při návštěvě VŠUP si řikám, že jediný životní prostor nemusí být dřevěná lavička před posluchárnou nebo laboratoř, kde člověk nemá úhel, kde by neviděl monitor.